Rámy, síta a stěrka: dílenská praxe sítotisku od napnutí po ustálení
Sítotisk je řemeslo, ve kterém o výsledku rozhoduje řada drobných rozhodnutí učiněných dávno předtím, než se barva poprvé dotkne papíru. Hustota tkaniny, čistota síta, tloušťka emulzní vrstvy, doba osvitu, tvrdost stěrky i teplota v místnosti spolu souvisejí těsněji, než se na první pohled zdá.
Tento web shromažďuje popisy jednotlivých kroků tak, jak na sebe v dílně skutečně navazují — s důrazem na to, co se dá zkontrolovat, změřit nebo zopakovat.
- rámy a hustota sít
- napínání
- odmaštění
- emulze a osvit
- vymývání
- retuš šablony
- barvy
- tah stěrkou
- soutisk
- sušení
- regenerace rámů
- dispozice dílny
01 — Rám a tkanina
Volba rámu a hustoty síta podle motivu a materiálu
Rám je nosič, který musí udržet stálé napětí po celou dobu tisku. Dřevěné rámy jsou levné a v malé dílně stále běžné, ale reagují na vlhkost a po několika napnutích se lehce kroutí. Hliníkové profily drží geometrii výrazně lépe a při opakovaném odstraňování šablon se s nimi pracuje snáz, protože nenasákají rozpouštědla ani odmašťovadla.
Hustota tkaniny se udává v počtu vláken na centimetr. Nižší hodnoty propouštějí více barvy a hodí se na textil, plastisolové barvy a plné plochy. Vyšší hodnoty zadrží jemný rastr a tenké linky, ale vrstva barvy je tenčí, takže na tmavé textilii nemusí krýt. Rozhodnutí se proto neodvíjí od motivu samotného, ale od kombinace motivu, barvy a podkladu.
- 43–55 vláken/cm — plné plochy na textilu, krycí barvy, podtisky.
- 62–77 vláken/cm — běžná grafika na textilu i silnějším papíře.
- 90–120 vláken/cm — jemné linky, drobné písmo, tisk na hladký papír.
- nad 120 vláken/cm — rastry, lakování, velmi tenké vrstvy.
Na čem se rám nejčastěji zadrhne
Prasklý roh, uvolněné lepení tkaniny nebo zbytky staré emulze v pletivu se projeví až při tisku — obvykle jako místní rozostření nebo jako motiv, který se posouvá mezi jednotlivými archy. Rám je proto rozumné kontrolovat před nanesením emulze, ne až po prvním nezdařeném tisku.
Barva tkaniny
Žlutá a oranžová tkanina omezuje rozptyl světla během osvitu a pomáhá udržet ostrost jemných detailů. U hrubších sít a jednodušších motivů rozdíl proti bílé tkanině většinou nehraje roli.
02 — Napnutí a příprava
Napnutí síta a odmaštění před nanesením emulze
Napětí tkaniny určuje, jak rychle se síto po tahu stěrkou odlepí od potiskovaného materiálu. Volné síto zůstává v kontaktu déle, barva se rozteče a hrany motivu jsou měkké. Příliš tvrdě napnutá tkanina naopak zvyšuje riziko trvalé deformace při vyšším přítlaku. V praxi se napětí kontroluje měřidlem, případně alespoň poklepem a porovnáním s rámem, který se osvědčil.
Nově napnuté síto vždy nese zbytky maziv z výroby a otisky prstů z manipulace. Odmaštění není kosmetický krok — emulze na mastném vlákně nedrží rovnoměrně a při vymývání se šablona odlupuje po okrajích. Používá se odmašťovací prostředek určený pro sítotisk, měkký kartáč z obou stran a důkladný oplach. Síto se pak nechá uschnout ve svislé nebo mírně skloněné poloze, aby na tkanině neuvízla voda.
- Zkontrolovat rám na praskliny, průhyby a zbytky staré emulze.
- Napnout tkaninu postupně, ne jednorázově na plné napětí.
- Nechat napětí ustálit a teprve potom dotáhnout na cílovou hodnotu.
- Odmastit obě strany síta a opláchnout vodou bez zbytků prostředku.
- Sušit v prašnosti co nejnižší, mimo přímý průvan.
- Před nanesením emulze zkontrolovat, zda voda stéká souvisle a neodpuzuje se v kapkách.
03 — Šablona
Emulze, osvit a vymývání šablony
Emulze se nanáší korýtkem v rovnoměrných tazích, obvykle nejprve z tiskové strany a potom ze strany stěrky. Počet tahů určuje tloušťku vrstvy: silnější vrstva lépe drží ostré hrany a snese delší náklad, tenčí vrstva rychleji schne a je citlivější na poškrábání. Vždy platí, že vrstva musí být před osvitem naprosto suchá — vlhká emulze se v exponovaných místech chová nepředvídatelně.
Předloha se tiskne na fólii a musí být skutečně sytá; prosvítající černá plocha znamená, že se šablona v těchto místech částečně vytvrdí a motiv se při vymývání neotevře. Fólie se přikládá k tiskové straně síta stranou s tonerem dolů, aby mezi předlohou a emulzí nezůstala mezera, která by změkčila hrany.
Doba osvitu se nedá převzít z cizí dílny. Závisí na zdroji světla, jeho vzdálenosti, typu emulze i tloušťce vrstvy. Nejspolehlivější je stupňovitý test: jedno síto, několik pruhů s různě dlouhou expozicí, a po vymytí se vybere ten, kde se motiv otevřel úplně a zároveň emulze nikde neschází.
Vymývání
Po osvitu se síto namočí z obou stran vlažnou vodou a nechá chvíli odpočinout. Neexponovaná emulze změkne sama; tlak vody má motiv jen otevřít, nikoli ho vymlátit. Silný proud z bezprostřední blízkosti podemele i vytvrzené okraje a vzniknou nepravidelné hrany.
Kontrola proti světlu
Vymyté a osušené síto se prohlíží proti světlu. Hledají se dvě věci: místa, kde motiv zůstal částečně zanesený, a naopak drobné otvory mimo motiv — obvykle po prachu, který ulpěl na emulzi během schnutí.
04 — Retuš
Oprava šablony a zkušební tisk
Drobné netěsnosti se zakrývají blokovacím lakem nanášeným tenkým štětcem z tiskové strany. Oprava má být co nejmenší — přebytek laku vytvoří na okraji motivu hrbol, který se v tisku projeví jako vynechaná linka. Rozsáhlejší vady se zpravidla nevyplatí opravovat; rychlejší je šablonu odstranit a exponovat znovu.
Zkušební tisk na odpadový arch nebo na kus stejné textilie ukáže víc než sebepečlivější prohlídka. První dva až tři otisky bývají nerovnoměrné, protože se barva teprve rozprostře v pletivu. Teprve čtvrtý otisk se dá hodnotit jako reprezentativní.
Co sledovat na zkušebním otisku
- krytí v plných plochách a jejich okrajích;
- čitelnost nejmenšího písma a nejtenčí linky;
- stopy po nerovnoměrném přítlaku podél tahu;
- zanášení motivu při delší prodlevě mezi otisky;
- umístění motivu vůči formátu a jeho opakovatelnost.
05 — Barva
Výběr barvy podle podkladu: papír a textil
Barvy na papír a barvy na textil se liší nejen složením, ale hlavně způsobem, jakým zasychají a jak se dají v průběhu tisku upravovat. Barvy na bázi rozpouštědel či vody určené pro papír schnou odpařováním, takže se v sítu uzavírají poměrně rychle a delší prodleva mezi otisky se trestá zaneseným motivem. Plastisol na textilu naopak v sítu prakticky nezasychá a snese i delší přestávku, zato vyžaduje ustálení teplem.
Na tmavé textilii se obvykle tiskne podtisková bílá, která se krátce zažehlí či předsuší, a teprve na ni další odstíny. Bez tohoto kroku odstín pohltí barva podkladu a výsledek působí zašle. Na hladkém papíře je situace opačná — příliš silná vrstva se dlouho ustaluje a při stohování se archy slepují.
Praktické rozlišení
- Papír: tenčí vrstva, hustší síto, kratší prodlevy mezi otisky.
- Textil: silnější vrstva, hrubší síto, důraz na následné ustálení teplem.
- Ředění: po malých dávkách a vždy s testovacím otiskem, ne „od oka“ do celého kbelíku.
- Míchání odstínů: připravit s rezervou, doplňování shodného tónu uprostřed nákladu je obtížné.
06 — Tah
Stěrka, přítlak a úhel tahu
Stěrka není nástroj, kterým se barva do materiálu vtlačuje. Její úlohou je barvu přenést přes otevřené pletivo v jedné souvislé vrstvě a zbytek setřít. Většina vad při tisku vzniká tím, že se přítlak zvyšuje jako náhrada za něco jiného — za nedostatečné napětí síta, za špatnou tvrdost břitu nebo za nevhodně naředěnou barvu.
Tvrdost břitu se udává ve stupních Shore A. Měkčí břit se lépe přizpůsobí nerovnému povrchu a nanese silnější vrstvu; tvrdší břit dává tenčí, ale ostřejší otisk a hodí se na detaily. Kombinované třívrstvé stěrky spojují obojí: měkký povrch pro kontakt a tvrdé jádro proti prohýbání.
Úhel se běžně drží kolem šedesáti stupňů. Sklopení stěrky blíž k vodorovné poloze zvětší množství přenesené barvy, napřímení naopak vrstvu ztenčí. Rychlost tahu má být rovnoměrná — zrychlení uprostřed dráhy je na otisku obvykle patrné jako světlejší pás.
- Zkontrolovat, zda je břit stěrky rovný a bez zubů; poškozený břit nelze nahradit vyšším přítlakem.
- Nastavit odskok síta od podkladu tak, aby se tkanina odlepovala hned za stěrkou.
- Naplavit barvu jedním tahem přes celý motiv bez tlaku.
- Tisknout jedním rovnoměrným tahem, stěrku držet ve stálém úhlu.
- Po každém otisku posoudit, zda se přítlak nezvyšuje nevědomky s únavou.
- Při delší přestávce zaplavit motiv barvou, aby síto nezaschlo.
Odskok síta
Mezera mezi sítem a potiskovaným materiálem bývá v řádu milimetrů. Nulový odskok znamená, že se tkanina odlepuje až po zvednutí rámu a barva se rozteče. Příliš velký odskok vyžaduje vyšší přítlak a motiv se lehce zvětší, což se u vícebarevného tisku okamžitě projeví v soutisku.
07 — Soutisk
Příprava soutisku při vícebarevném tisku
Soutisk se nezakládá u tiskového stolu, ale už v předloze. Jednotlivé barevné výtažky musí mít společný vztažný bod a stejné měřítko; fólie vytištěná na jiném zařízení nebo v jiném čase se může nepatrně lišit a chyba se pak marně hledá u karuselu.
Osvědčeným postupem je založit šablony podle stejného rastru značek a při tisku postupovat od nejsvětlejší k nejtmavší barvě, pokud to charakter motivu dovolí. Drobné přesahy mezi sousedními plochami — v řádu desetin milimetru — jsou v sítotisku běžnou a legitimní pomůckou, která skryje mikroposuny materiálu.
- stejná vztažná soustava pro všechny výtažky;
- doraz pro materiál, ne odhad podle oka;
- kontrolní otisk na průsvitnou fólii před zahájením nákladu;
- mezisušení tam, kde by mokrá barva znečistila další síto;
- průběžná kontrola po několika desítkách kusů, ne až na konci.
08 — Sušení
Sušení a ustálení tisku
Zaschnutí na dotek a ustálení nejsou totéž. Papírové tisky se nejčastěji sušící ve stojanech nebo na roštech tak, aby se archy nedotýkaly a vzduch mohl proudit i pod nimi. Rozhoduje spíš prostor a proudění než teplota.
U textilu je situace jiná: plastisol musí projít teplotou, při které se vrstva skutečně spojí. Nedostatečně ustálený tisk vypadá bezvadně, ale po několika praních praská nebo se odírá. Kontrola tvrdostí povrchu nestačí — používá se měření teploty přímo v barvě a zkušební praní vzorku ze stejného nákladu.
Podmínky v místnosti
Vlhkost ovlivňuje schnutí emulze i chování vodou ředitelných barev. Ve vlhkém prostředí se síta suší podstatně déle a riziko prachu na lepivé vrstvě roste. Stálá teplota a mírné proudění vzduchu bez přímého průvanu jsou v praxi důležitější než jednorázové zásahy sušičkou.
09 — Regenerace
Odstranění šablony a regenerace rámů
Síto se čistí ve třech krocích, které se nedají zaměnit. Nejprve se odstraní barva, potom emulze a nakonec stíny — tedy zbytkový obraz zapečený v pletivu. Pokud se odstraňovač emulze nanese na síto se zbytky barvy, barva se v tkanině zafixuje a rám se prakticky nedá vrátit do provozu.
Odstraňovač emulze se nechává působit jen krátce; zaschne-li na sítu, vytvoří vrstvu, kterou lze odstranit hůř než původní šablonu. Odstraňovač stínů je agresivnější a používá se cíleně, ne jako běžná součást každého cyklu — časté použití zkracuje životnost tkaniny.
- Setřít barvu ze síta a rámu, dokud je vlhká.
- Omýt zbytky barvy vhodným čističem z obou stran.
- Nanést odstraňovač emulze, krátce kartáčovat, nenechat zaschnout.
- Opláchnout a zkontrolovat proti světlu, zda pletivo neprosvítá nerovnoměrně.
- Stíny řešit jen tam, kde skutečně vadí dalšímu motivu.
- Rám odložit k sušení a poznamenat si počet cyklů dané tkaniny.
Životnost tkaniny
Každý cyklus odstraňování šablony pletivo mírně narušuje. Praktickým vodítkem je sledovat, zda síto po vyčištění stále drží napětí a zda se motiv při osvitu otevírá stejně jako dřív. Rám, který vyžaduje pokaždé delší expozici, je zpravidla na konci své služby.
10 — Pracoviště
Dispozice dílny, větrání a pořádek na pracovních plochách
Rozvržení dílny kopíruje pořadí úkonů. Mokrá zóna — mytí sít, vymývání šablon, regenerace — má být oddělena od zóny, kde se suší emulze a zakládá tisk. Prach a vlhkost jsou dvě věci, které nejvíc kazí práci provedenou správně ve všech ostatních ohledech.
Osvit a nanášení emulze vyžadují prostor s tlumeným, žlutým světlem, kde se emulze nevytvrzuje samovolně. Nemusí jít o samostatnou místnost; často stačí oddělený kout s vlastním osvětlením a uzavřenou skříní na sušení sít.
Větrání se řídí tím, jaké prostředky se v dílně skutečně používají. Rozpouštědlové čističe a odstraňovače vyžadují odtah v místě práce, nikoli jen otevřené okno na druhé straně místnosti. Bezpečnostní listy použitých přípravků jsou při plánování větrání a skladování praktičtějším vodítkem než obecná doporučení.
- oddělená mokrá a suchá zóna s vlastními plochami;
- tmavý prostor pro sušení emulze mimo prašné okolí;
- odtah v místě čištění sít a manipulace s rozpouštědly;
- skladování barev v uzavřených nádobách a stálé teplotě;
- stálé místo pro rámy, aby se tkanina neopírala o hrany;
- jednoduchá evidence sít: hustota, počet cyklů, poslední motiv.
11 — Kontakt
Spojení s redakcí projektu
Flebintibro je informační projekt bez registrace, přihlašování a formulářů. Poznámky k obsahu, upřesnění nebo návrhy témat lze poslat e-mailem.
Co na webu najdete
Texty popisují postupy v sítotiskové dílně krok za krokem — od přípravy rámu po ustálení hotového tisku. Materiály mají redakční charakter a slouží k orientaci v řemesle; konkrétní hodnoty je vždy nutné ověřit vlastní zkouškou a pokyny výrobce použitých materiálů.